Součastnost
Přelom přinesl rok 1989.
Odborová práce se stala skutečnou prací pro lidi. Počáteční potíže s novou organizací státu, s rozpadem federativního uspořádání, s uskutečněním úplně odlišného ekonomického systému pozvolna přecházejí. Odbory aktivně zasahují do legislativních procesů, jsou řádným partnerem vládních představitelů a musí se s nimi počítat. Razantně se zastávají kováků. Do voleb v organizacích se vrátila demokracie, základní organizace mají u zaměstnavatelů vážnost a řada odborářských nároků je legislativně podložena. Odborový svaz KOVO je nejsilnějším svazem v České republice. V rámci ostatních svazů zaujímá dobré postavení a je respektován.
JAK PRACUJEME
Základní organizace
Základní organizační jednotkou OS KOVO je základní organizace (ZO). Minimální počet členů základní organizace je 5. Členové OS KOVO uplatňují svá práva a plní svoje povinnosti vyplývající z členství prostřednictvím ZO. Základní povinností ZO vůči členům v ní registrovaných jsou zejména:
-
sjednávání tarifů, příplatků a ostatních složek mzdy v rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem,
-
vymáhání podmínek pro práci v bezpečném pracovním prostředí za zákonem stanovených podmínek, eventuálně za podmínek stanovených v KS,
-
zjištění bezplatné právní pomoci v případě oprávněného pracovněprávního sporu člena OS KOVO se zaměstnavatelem podle Řádu právní pomoci,
-
ochrana zákonných práv člena a práv vyplývajících z kolektivní smlouvy.
Základní organizací jsou zejména:
-
základní organizace, registrující členy Odborového svazu KOVO, kteří pracují u jednoho zaměstnavatele.
-
základní organizace, registrující členy Odborového svazu KOVO, kteří pracují u více zaměstnavatelů.
-
základní organizace, registrující členy Odborového svazu KOVO na územním principu.
Sdružení základních organizací
V případech, kde je to účelné a je možné koordinovat a sjednocovat činnost základních organizací, je z vůle těchto základních organizací možné vytvořit sdružující orgán. Jeho působnost a pravomoci stanoví ve statutu orgány organizací, vytvářející sdružení základních organizací.
Základní organizace se řídí Stanovami OS KOVO, předpisy OS KOVO, usneseními orgánů OS KOVO a jeho příslušných organizačních jednotek. ZO OS KOVO na základě Stanov OS KOVO, usnesení a předpisů OS KOVO musí schválit členskou schůzí nebo konferencí zejména:
-
vnitřní statut ZO
-
volební řád ZO
Nejvyšším orgánem ZO OS je členská schůze nebo konference. Rozhoduje o všech základních otázkách členské základny ve své působnosti.
Základním článkem ZO OS KOVO je zejména odborový úsek reprezentovaný úsekovým důvěrníkem. Při větším počtu členů je vhodné vytvářet z odborových úseků odborové útvary (dílenské organizace).
Orgánem vykonávajícím právní subjektivitu a jednajícím statutárním jménem ZO OS KOVO je volený výbor ZO OS (dále VZO). Jako výkonný orgán řídí činnost ZO OS mezi členskými schůzemi nebo konferencemi. VZO je příslušným odborovým orgánem uplatňujícím samostatně výkon pravomocí a oprávnění, vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a kolektivních smluv, zejména formou kolektivního vyjednávání rozhodování, spolurozhodování, projednání a výkonem práva na informaci a kontrolu. Ve své práci se řídí stanovami, předpisy a usneseními orgánů OS KOVO, usneseními členské schůze nebo konference ZO, vnitřními dokumenty ZO podle Stanov OS KOVO.
Dozorčí a revizní komise ZO OS KOVO je povinně ustaveným voleným orgánem základní organizace. Jejím posláním je zejména:
-
kontrolovat dodržování stanov, usnesení a závazných předpisů odborového svazu, usnesení členských schůzí nebo konferencí,
-
kontrolovat účelné a správné vynakládání finančních prostředků ZO OS a dodržování příslušných předpisů,
-
vykonávat kontrolu hospodaření ZO, spolupracovat při kontrole hospodaření s dozorčí a revizní komisí OS KOVO, když tato o to požádá,
-
podávat zprávu členské schůzi nebo konferenci o své činnosti.
Dozorčí a revizní komise má právo svolat členskou schůzi nebo konferenci.
Základní organizace OS KOVO povinně ustavuje funkci předsedy. Další funkce ustavuje podle svých potřeb.
Jménem VZO jedná jeho předseda nebo na základě pověření jiný člen výboru ZO, pokud Statut ZO nestanoví jinak. Předseda nebo na základě pověření jiný člen výboru ZO za VZO podepisuje písemné právní úkony, zejména kolektivní smlouvu, pokud Statut ZO nebo zásady hospodaření ZO nestanoví jinak.
JAKÉ SEKCE PRACUJÍ V OS KOVO
Odvětvové sekce OS KOVO
Sekce pracovníků automobilového průmyslu
Sekce EXTERNÍCH MONTÁŽÍ
Sekce pracovníků elektrotechnického průmyslu
Sekce učňovských zařízení
Hutnická odvětvová sekce
Sekce pracovníků leteckého průmyslu
Sekce metalurgie
NAŠI PŘÁTELÉ
Odborový svaz KOVO je členem dvou velkých mezinárodních odborových organizací:
- Mezinárodní federace kováků - IMF od 24. května 1991,
- Evropské federace kováků - EMF od 21. listopadu 1991.
Do obou organizací vstupoval v době federativního uspořádání našeho státu ještě Československý svaz KOVO. Po rozdělení země se staly nástupnickými organizacemi OS KOVO za Českou republiku a OZ KOVO za Slovenskou republiku.
Světová federace kováků - IMF
Tato organizace sdružuje 173 odborových svazů kovodělníků z 91 zemí světa. Členská základna dnes dosahuje úctyhodného počtu: 19 709 142 členů.
Kontakty našeho OS KOVO se datují od roku 1993.
Byly organizovány semináře s tematikou kolektivního vyjednávání, restrukturalizací ocelářského průmyslu, učňovského školství, o odborovém majetku. Zvláštní seminář byl připraven pro lektory. OS KOVO je řádným členem Ústředního výboru IMF. Ten zasedá dvakrát ročně. Zástupci našeho OS se zúčastňují i dalších jednání se speciálním zaměřením. Jsou to například následující akce: rok 1993:
- konference IMF o nadnárodních společnostech v automobilovém průmyslu ve východní Evropě
- zasedání světové rady IMF pro společnosti ABB v střední a východní Evropě
- konference IMF o střední a východní Evropě
- zasedání světové rady IMF pro Volkswagen
1994:
- světová konference IMF pro dodavatele automobilových náhradních dílů
- světová konference IMF o elektrickém a elektronickém průmyslu
- zasedání IMF ostřední a východní Evropě
- světová konference IMF k leteckému průmyslu
- průmyslová a regionální politika a organizace práce
1995:
- nové organizace práce
- pracovní skupina IMF - výrobců leteckých motorů
- pracovní skupina IMF pro přípravu Akčního programu
- zasedání IMF ke střední a východní Evropě (organizováno v Praze)
1996:
- podvýbor IMF pro globalizaci
- zasedání IMF o střední a východní Evropě
Jak již bylo výše uvedeno, zástupce OS KOVO se přímo účastnil přípravy Akčního programu IMF pro nadcházející Kongres IMF (USA, květen 1997), respektive jeho části, která se týká globalizace ekonomiky.
Každoročně se také zástupce OS KOVO účastní jednání IMF/OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) k ocelářskému průmyslu, kde je zástupce OS KOVO členem vládní delegace za ČR.
Zástupci Odborového svazu KOVO také již působí jako lektoři IMF na seminářích, které jsou IMF organizovány pro odborové centrály např. v Bulharsku a Rumunsku.
EMF (EUROPEAN METALWORKERS´ FEDERATION)
Tato organizace sdružuje evropské odborové svazy KOVO a její členská základna dosahuje cca 8 000 000 členů.
OS KOVO je řádným členem Výkonného výboru EMF a dále různých pracovních skupin EMF. OS KOVO se také aktivně podílel na přípravě Kongresu EMF, který se konal v červnu 1995 ve Vídni a to tím, že jeho zástupce byl členem ad hoc pracovní skupiny EMF, která se zabývala restrukturalizací a stanovami EMF, dále přípravou Akčního programu, rezolucí atd.
Od roku 1995, tudíž od Kongresu EMF, je jedním z místopředsedů EMF zástupce OS KOVO - ing. Jan Uhlíř, který zastupuje Visegradské země. Na tomto kongresu byl zvolen nový generální tajemník a předseda EMF, dále místopředsedové EMF, byly schváleny nové stanovy a Akční program EMF.
Co se týká výše uvedených pracovních skupin - je nutné podotknout, že po restrukturalizaci EMF došlo také k jejich reorganizaci. V EMF byly vytvořeny dva výbory - Výbor pro průmyslovou politiku a Výbor pro kolektivní vyjednávání, pod něž v podstatě jednotlivé pracovní skupiny spadají. Tyto výbory nejsou orgány s rozhodovací pravomocí, tu má Výkonný výbor, Generální shromáždění, popř. Kongres EMF, ale jsou orgány poradními. Mezi konkrétní pracovní skupiny EMF, ve kterých má OS KOVO své stabilní zástupce, např. patří:
- pracovní skupina EMF pro automobilový průmysl
- pracovní skupina EMF pro letectví
- pracovní skupina EMF pro mechanické strojírenství
- pracovní skupina EMF pro vzdělávání
- pracovní skupina EMF pro ocel atd. Jejich výčet samozřejmě není uplný.
Dále se zástupci OS KOVO zúčastňují celé řady ad hoc pracovních skupin EMF, které vznikají nahodile podle daných okolností. Mezi jednu z nejdůležitějších v současné době patří pracovní skupina EMF, která se zabývá problematikou Evropských podnikových rad.
BILATERÁLNÍ KONTAKTY:
OZ KOVO
I přes rozdělení republiky a následné rozdělení Československého svazu KOVO, dochází k průběžné intenzivní spolupráci, koordinaci a výměně informací, a to ať již na úrovni jednotlivých oddělení obou svazů, či na úrovni sekcí a dalších. Dochází také k reciproční účasti zástupců na zasedáních jednotlivých orgánů svazů, k setkávání výkonných vedení a předsednictev OS KOVO a OZ KOVO.
IG Metall - SRN
Poněkud odlišnější je vztah OS KOVO/IG Metall. Od roku 1993 došlo k realizaci celé řady různých akcí, které byly organizovány společně, ve vzájemné spolupráci. Je nutné podotknout, že IG Metall v roce 1995 vytvořil speciální funkci "Koordinátora IG Metall pro ČR, SR a Slovinsko", čímž došlo ke značnému zrychlení vzájemných kontaktů, k intenzivnější regionální spolupráci. Mezi nejdůležitější společné akce patří:
- účast zástupců OS KOVO při kolektivním vyjednávání IGM, jako pozorovatelů.
- Podpora stávky IGM v Bavorsku, kdy se zástupci OS KOVO zúčastnili jako pozorovatelé jak při přípravě stávky tak při stávce samotné.
- Účast zástupců svazu na konference IGM k 35ti kodinovému týdnu.
- Přijetí předsedy IG Metall K. Zwickela v Praze, na kterém byly projednány otázky další vzájemné spolupráce.
- Dochází ke konkrétní regionální spolupráci, ale také ke spolupráci jednotlivých podniků, ve kterých je zastoupen německý nadnárodní kapitál.
GMBE - Rakousko
Tato spolupráce je obdobná jako s IGM. Dochází ke konkrétní vzájemné spolupráci příhraničních regionů.
Visegradské země
Mezi Visegradské země patří ČR, SR, Maďarsko a Polsko, v posledních dvou letech k nim bylo přiřazeno Slovinsko.
Průběžně během výše uvedeného období dochází ke vzájemné výměně informací o situaci v jednotlivých zemích a o jejich problémech. Dále po zvolení zástupce OS KOVO za místopředsedu EMF a zvolení zástupce VASAS (Maďarsko) jako pozorovatele do Výkonného výboru IMF za země střední a východní Evropy, dochází k výměně informací, které se funkcí v daných orgánech a jednotlivých zemí bezprostředně týkají.
